Velikonoční zvyky a tradice

Velikonoce, svátky jara, letos připadnou na začátek dubna. Pojďte se s námi podívat na zvyky a velikonoční tradice, které se s tímto obdobím pojí. Třeba najdete inspiraci pro letošní velikonoční stůl.

Slavíme už týden před Velikonocemi

I když jsme si zvykli slavit víceméně jen Velikonoční pondělí (a v posledních letech i Velký pátek, na který připadá státní svátek), velikonoční svátky jsou mnohem delší.

Květná neděle

Poslední postní neděle, které se říká také Pašijová, připomíná slavný příchod Ježíše do Jeruzaléma. Název svátku je odvozen od palmových květů, jimiž lid Ježíše vítal a kostely jsou v tento den vyzdobené květinami. V našich končinách symbolizují květnou neděli kočičky, vrbové proutky s částečně nakvetlými pupeny. Pokud zavítáte v tento den do kostela, můžete se těšit na červenou výzdobu a při bohoslužbě na zpěvy nebo předčítání o umučení Ježíše Krista.

Modré pondělí

Podle křesťanských tradic by na první předvelikonoční pondělí měli všichni zůstat doma a nepracovat. To ale neplatí pro hospodyňky, které by se naopak měly vrhnout na velký jarní úklid, aby domácnost do Velikonoc vyšperkovaly. Kostely se v tento den zdobí modrou barvou, proč tomu tak je ale historické prameny neuvádějí.

Šedivé úterý

Z hlediska historie nezajímavý den, který ale hospodyňkám a všem členům rodiny nakazuje pilovat jarní úklid. Je potřeba vymést všechny pavučiny, vyčistit všechny kouty a přichystat se na jaro. Jestli se vám do úklidu nechce, zkuste se namotivovat myšlenkou, že úklid v domě je zároveň úklidem v hlavě a pro vás příležitost utřídit si myšlenky.

Škaredá středa

Nejedná se o den, který by byl obvykle zatažený nebo by předjímal, jakou máme mít náladu. Škaredá středa symbolizuje Jidášovu zradu, v přeneseném slova smyslu škaredý skutek. Podle pověr bychom se v tento den neměli mračit (škaredit), protože by nám to zůstalo a zakaboněná tvář by se opakovala každou středu v následujícím roce.

Zelený čtvrtek

V tento den si křesťané připomínají poslední večeři Páně, na které Ježíš ustanovil svaté přijímání. Večer podle tradic odlétají zvony do Říma, a proto je v kostelech až do Bílé soboty ticho, které nahradí dočasně řehtačky. K Zelenému čtvrtku se pojí také gastronomické tradice. V tento den bychom měli konzumovat hodně zelené zeleniny, abychom byli po celý rok zdraví. Zdraví by měly zajistit i jidáše – sladké pečivo z kynutého těsta potřené medem, které se peklo právě ve čtvrtek před Velikonocemi.

Velký pátek

Velký pátek je křesťanskou připomínkou ukřižování Ježíše Krista. Mělo k němu dojít v 15 hodin, a proto v tento čas začínají v kostelech bohoslužby. Pohané věří, že v tento den se otevírají poklady ve skalách a voda z horských pramenů se mění na víno.

Bílá sobota

Pro věřící je tento den dnem truchlení, proto se nekonají žádné bohoslužby. Ticho přeruší až večerní vigilie, která připomíná Kristovo zmrtvýchvstání. Proto je sobota bílá. Tato barva symbolizuje čistotu, naději a nový život. Očekávání nového se přeneslo i do pohanských zvyků, proto se v domácnostech často bílilo a uklízelo. Ve většině domů nechyběl čistě prostřený stůl, na něm velikonoční beránek a jidáše. V sobotu už se také může začít plést pomlázka a barvit vajíčka.

Boží hod velikonoční

Velikonoční neděle symbolizuje zmrtvýchvstání Ježíše, proto je to den radosti. I v dnešní době je to den, kdy vrcholí přípravy na Velikonoční pondělí. Pečou se mazance, barví vajíčka a připravují pomlázky. Pověry tvrdí, že kdo na Boží hod ochutná posvěceného beránka, najde ztracenou cestu v lesích.

Velikonoční pondělí

Vrchol Velikonoc, jehož hlavním symbolem je pomlázka a velikonoční vejce. Ženy by měly být vyšlehány čerstvými proutky, aby byly zdravé, za to muže odměňují pomalovanými vajíčky. V některých krajích dochází i na polévání vodou, někde polévají dívky chlapce, jinde je to naopak. Na oslavách Velikonoc je krásně vidět, jak je česká země různorodá. V každém kraji jsou Velikonoce i zvyky trochu jiné.

Velikonoční menu

Zatímco štědrovečerní večeře je více méně jasně daná, tradiční velikonoční menu je variabilní. Vždy by mělo symbolizovat nastupující jaro, a tak na talířích nechybí mladé bylinky, čerstvé maso a vajíčka.

Velikonoční nádivka

Říkávalo se jí také hlavička a připravuje se jako klasická nádivka, pouze se do ní přidávají mladé kopřivy. Ty by měly být trhané ráno nebo dopoledne, aby byly opravdu čerstvé. V dnešních podmínkách je potřeba si dát pozor na místo, kde je trháte, ideální je najít si místo dál od rušných silnic i míst, kam se chodí venčit psi. Pozor, název nádivka může být lehce zavádějící, protože se peče samostatně v pekáčku, žádné maso se jí nenadívá.

Poctivý vývar

Velikonoce přicházejí po době delšího půstu a zároveň na konci zimy, kdy už ve většině domácností docházely zásoby. Proto byl silný vývar požehnáním. Je jedno, jestli si připravíte hovězí nebo drůbeží, důležité je, abyste si na něm nechali opravdu záležet. Dlouhé tažení těsně pod bodem varu zaručí skvělou chuť.

Pečeně

I když si naše babičky nedopřávaly maso tak často jako my, velikonoční tradice a zvyky velely ho právě teď servírovat. Nejčastěji bývalo součástí menu skopové, jehněčí nebo kůzlečí. Jestli vám ale nevoní, můžete vzít za vděk králičím nebo drůbežím.

Velikonoční sladkosti

Beránek, mazanec nebo jidáše by neměly chybět na žádném velikonočním stole. Jestli si na pečení vlastních sladkostí netroufáte, objednejte si je v oblíbené restauraci. Krásně nazdobí stůl a vnesou do domu svátečního ducha.

Krajové speciality

Rčení „jiný kraj, jiný mrav“ platí v případě Velikonoc na sto procent. Všude v Evropě se drží velikonočních tradic, a tak si můžete na svátečním stole pochutnávat téměř na čemkoliv.

• V Rusku milují tzv. mazurku, dezertu podobném oříškovému dortu s barevnými ozdobami.
• V Polsku nedají dopustit na tradiční vánočku s citronovou polevou a kandovanými třešněmi.
• Slováci pojídají tvarožník.
• Italové si pečou sladký koláč s mandlemi ve tvaru holubice. Říkají mu colomba pasquale.
• Britové pojídají obdobu českých mazanců. Pečou je jako jednoporcové bulky a říkají jim hot cross buns.